O startu, aby se vědělo aneb Evoluce cílů v novém roce
Popsat by se to dalo i jako: překlenovací tabula rasa. A výsledek toho všeho nakonec? Do půl roka se na polovinu přání a stížností zapomene, zbylá třetina se do konce roku se vytratí. Jsem pragmatický. Ovšem ten, kdo si za něčím stojí, vydrží a drží, se mnohdy dočká. Čili evoluční řečeno: kdo si počká, ten se dočká.
Mých předsevzetí pro letošek není mnoho. Mám dvě standardní, a sice že se budu snažit být ještě přívětivějším a že se pokusím k životu přistupovat trošku jednodušeji. Speciálním předsevzetím je potom, že začnu psát blog. Být přívětivý také znamená, být ohleduplnější k svému okolí, být méně náladovým, budu se usmívat od brzkého rána a nebudu jako Dr. House nebo kuchař Pohlreich. „Jednodušší“ závazek pro tento rok tkví v tom, že se vzdám konání zbytečných věcí, které jsou mi k ničemu, a už vůbec, že se nebudu pachtit v protichůdných věcech.
Rád bych si tedy dal pohov od zbytečností a na druhou stranu zakládám blog, který považuji za marnivost? Blog jsem si založil někdy v červnu 2009 s vizí, že budu vše komentovat a glosovat. Avšak jak jsem ho založil, tak jsem na něj zapomněl při otázce – kdo to bude číst? Vize i ten blog měly život asi takový, jako je život Růženky Šípkové. Princ z pohádky se také mohl vykašlat na Růženku, nechat ji zarůst šlahouny, které by ji časem uškrtily. Jenže on né (myšleno princ), on to nevzdal, nepodlehl syndromu neúčelnosti a šel do míst, kde jsou předním jedině trny a nejistá budoucnost. Prosekal se a získal.
Zapomínám nyní tedy na drahná to léta, kdy jsem hlásal, že nikdy bych … že je to zbytečnost … Jenže, za zkoušku nic nedám a touha psát mě jaksi přitahuje jako magnetová hora. Snad je to i tím, že mi chybí aktivní psaní, sdělování světu přemoudřelé játromlaty a dávání o sobě světu perem znát; to vše asi proto, že jsem několik let byl redaktorem jistého periodika. A tak to jdu zkusit – do trní a s kůží na trh – letos se pokusím vést jednu „zbytečnost“. Už teď jsem zvědav, co bude za půl roku a co zbude z oné třetiny poloviny.
Vilém Jurek
Prezident se stébla chytá
Po lednové volbě prezidenta vyvstává řada otázek, kam to půjde s naší republikou? Za staronovým prezidentem se nese rozdělená společnost. A může být hůř
Vilém Jurek
Staň se dárcem kostní dřeně
V roce 2011 jsem se přihlásil do registru dárců kostní dřeně. Letos v červnu mi volali z transfuzního oddělení v Brně. Ptali se, jestli stále platí mé rozhodnutí darovat kostní dřeň.
Vilém Jurek
Ničeho se nebojme, zůstaňme u svých přijímačů
Evropou cloumá strach z uprchlíků, mediální tlampače chrlí katastrofické scénáře, věříme příběhům o panně a netvoru, pseudoprorokové vylézají z děr. Zdá se, že povrch světa se rozpadá, v jádru země se zase nic závratného neděje.
Vilém Jurek
Super rychlý volební manuál jak volit v komunálkách
Komunální volby 2014. Mohou změnit leccos a na čtyři roky nastolit úplně jiný směr. Může to být evoluce, revoluce anebo staré, známé, zbroušené a lesknoucí se koleje. Kdo chce opravdovou změnu, měl by si přečíst pár mých postřehů jak volit.
Vilém Jurek
Fenomén: herbicidy
Mnoho oponentů říká, že používání herbicidů je očividné zlo. Dnes se však bez tohoto typu chemie neobejdeme. Dokonce i v ochraně přírody mají paradoxně herbicidy své důležité místo. Ovšem pohled na věc je ryze ambivalentní a je nutné si říct jedno velké: ALE...
Vilém Jurek
Dunaj – Odra – Labe: To je sen, který zůstane jen snem
Hrůza kanálů, chcete-li průplavu, Dunaj – Odra – Labe nad námi stále visí jako Damoklův meč. Nebo je to jen pomyslná skříň s kostlivcem, která se v poslední době čím dál více otvírá? Kanál je také jedna velká noční můra a ne a ne se z ní probudit. Musíme zvolat, Houstone, máme problém! Megalomanie jako vyšitá z amerického sci-fi horroru. Děti, bojte se, kostlivec přichází?
Vilém Jurek
Až stavovsky jasná prezidentská volba
V půli prosince jsem byl s pár známými na pivu. Bavili jsme mimo jiné o prezidentských volbách. Při debatě jsem byl zastánce toho názoru, že do druhého kola půjde Zeman a Schwarzenberg. Toho času jsem byl rozhodnutý volit Táňu Fischerovou a ve hře byl stále Dlouhý a Okamura.
Vilém Jurek
Kolik Ti za to dali, ty blbečku?
Okurková sezóna je letos jaksi slabá. Pořád se něco děje. Olympiáda, Bradáčová, Blažek, nefunkční systém evidence vozidel a stále pořád nad tím bdí Kalousek, a my čekáme, co zase provede, nebo co se na něj opět vytáhne. Tak proč se nad Kalouskem na konci července nezamyslet?
Vilém Jurek
Dekadence všedního dne
Dekadenci můžeme chápat jakkoliv. Úpadek v jistém slova smyslu neznamená jen něco negativního, ba naopak, jde o docela pozitivní věc, pozitivní zážitky, pocity; když to vezmeme za ten správný konec. Možná i díky špatnému pochopení byla úpatkovitost zcela redukována, ačkoliv se do této doby přímo hodí. Problém tkví v tom, že se bohužel neumíme dekadentně chovat a z dekadence si nebere moc příkladů.
Vilém Jurek
Roman Janoušek opět testuje českou justici
Už nám to začíná. Před časem jsem napsal poznámku, jak to všecko asi tak bude ve věci spanilé jízdy Romana Janouška. A ono ejhle ejhle, věci se dostaly – patrně – do toho správného soukolí a Boží mlýny jsou asi tak na sto honů vzdáleny; a než se těch mlýnů dopátráme, bude opět všechno jinak. I tak můžeme obejít pravdu boží.
Vilém Jurek
Na procházku s královským vozatajem a Sváťou Kuřátkem
Malá poznámka k dění na naší tragyi-komediálně-politické scéně a ještě další menší odhalení. Třeba o tom, že Vladimír Neff byl asi prorok.
Vilém Jurek
Janoušek testuje českou justici
V pátek 23. 3. byl zahájen test české justice. Mělo by se ukázat, zda ještě nějaká spravedlnost vůbec existuje. Odehraje-li se následující, níže uvedený scénář, budeme muset sdělit světu špatnou zprávu: spravedlnost je mrtvá.
Vilém Jurek
Moravská step Kamenný vrch a člověk
S probouzejícím se jarem se začíná příroda zbarvovat nejen do zelena. Vlaštovkou bývají dříny se svými žlutými květy. V podrostu zahrad a světlých lesů se zabělají bledule a sněženky. V takovém Brně zase zfialoví několik kopců a strání.
Vilém Jurek
Milion sto páté téma o Facebooku
Kratinká úvaha o milion sto šestkrát omílaném tématu. Tématu, které je snad staré jako lidstvo samo.
Vilém Jurek
Nejedenkrát s ostrým
Občas se v Brně na České zastavím na pizzu u okýnka; je to něco stejného jako párek v rohlíku u Steinhausera na Joštově. To okýnko na „čáře“ má mnoho zajímavostí.
Vilém Jurek
Myšlenkové pochody pro prezidentku nebo prezidenta
Tak už nám, jak to vypadá, začaly ohlášky na kandidáta na prezidenta. To mě přimělo se nad tím krátce zamyslet – s čím počítat nebo čeho se tak trochu ne/držet. Nechci přemítat, jestli přímá volba přes občany nebo volení presidenta Parlamentem; to třeba jindy. Nyní však o nabídce variací, přičemž některé mi přijdou vkusné.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1006x