Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fenomén: herbicidy

17. 08. 2014 13:07:32
Mnoho oponentů říká, že používání herbicidů je očividné zlo. Dnes se však bez tohoto typu chemie neobejdeme. Dokonce i v ochraně přírody mají paradoxně herbicidy své důležité místo. Ovšem pohled na věc je ryze ambivalentní a je nutné si říct jedno velké: ALE...

Působím jako profesionál v oblasti aktivní ochrany přírody. Mou naplní práce je mimo jiné tzv. eradikace, čili likvidace, nežádoucích rostlin v chráněných územích a cennějších částech přírody. V současnosti je avšak nemyslitelné, aby zásahy proti invazním/invazivním rostlinám nebyly spojeny s aplikací herbicidů.

Chápu, že v minulosti, kdy ještě herbicidy nebyly, jsme bez nich dokázali přežít. Ale když máme tu možnost, proč ji v rozumné míře nevyužit? Dnes už také angínu neléčíme zaříkáváním a odvarem z babského ucha.

Jsou škodlivé... ničí přírodu... zabíjí kromě kytiček i broučky, ptáčky a děti,“ posteskne si nemalá část neinformované populace. Jistě, herbicid nejsou nic moc příjemné; pro přírodu je to cizí element. Vždyť jedna kapka roztoku dokáže rostlinu zahubit, že během pár dní uschne na prach; proto v úvodu ten přívlastek ke zlu.

Pokud by někdo chtěl blíže pochopit myšlenkové pochody ochranáře, musel by do terénu, minimálně na dvě sezóny. Viděl by, co se stane, když se po odstranění akátů nezatřou pařízky. Nebo co provede křídlatka a bolševník, když se proti nim nejde se zádovým postřikovačem; Karlovarsko by mohlo vyprávět.

V ochraně přírody bojujeme s invazními rostlinami mechanicko-chemickou cestou. Necháme-li zásah, např. pokácení pajasanu žláznatého bez chemického nátěru pařezu, je zde 100% garance zmlazení přímo geometrickou řadou; zkrátka boj s větrnými mlýny.

Vždy je ale potřeba vycházet z integrované ochrany rostlin; možná se nabízí přímo termín integrovaná ochrana přírody. Pokud je negativní stav neúnosný a hrozí újma původním druhům, může být alternativou chemický přístup. V zemědělství i lesnictví se bez integrované ochrany neobejdeme; jestliže má být využita chemizace na poli nebo v lese proti plevelům (v lesnictví se říká „buřeni“), musí to být však až poslední možné řešení. V přírodních zahradách a vůbec na zahradách a zahrádkách herbicidy nemají své opodstatněné místo; vyplet záhon není přeci zas taková otročina. Nepřípustné jsou v tomto případě geneticky modifikované rostliny, které jsou úzce spojeny s aplikací herbicidů.

Bohužel se často setkávám s neblahými příklady nadúžívání herbicidů. Důkazem jsou dnes uschlé zbytky rostliny v chodnících a dožluta spálené trávníky. Špatné užití chemických prostředků dělá jen ostudu a budí nevraživost. Paušálně odsoudit herbicidy a zakázat nejde.

Použít herbicid pro správnou věc to není samozřejmé zlo! Aby zlo zlem nebylo, musím mít cit rozhodnout, jestli má aplikace smysl; samozřejmě je potřeba složit dosti náročnou zkoušku o odborné způsobilosti. Bezmyšlenkovitě postříkat vše živé na co přijdu je jen důkaz hlouposti. Pokud se budou herbicidy dále zneužívat, bude padat kritika bohužel i na hlavu pozitivnějších úmyslů. Možná je teď ten správný čas pochopit, že v ojedinělých případech není bez chemického ošetření rostlin cesty zpět.

První tři fotografie ukazují sílu akátu, který i po několika letech se dokáže probudit z mrtvého pařezu prostřednictvím mnoha výmladků. Na poslední fotografii lze pozorovat akát, který si našel životní prostor pod mostem, kde neroste anii sebemenší travička; jen ten akát. Přesto je zde vitální a bude růst do té doby, pokud ho někdo neodstraní. Za úvahu stojí, jestli herbicid aplikovaný na pařízek v obou případech má smysl použít?

20140814_161139.jpg

20140814_161150.jpg

20140814_161204.jpg

20140816_165830.jpg

Autor: Vilém Jurek | neděle 17.8.2014 13:07 | karma článku: 7.95 | přečteno: 396x

Další články blogera

Vilém Jurek

Staň se dárcem kostní dřeně

V roce 2011 jsem se přihlásil do registru dárců kostní dřeně. Letos v červnu mi volali z transfuzního oddělení v Brně. Ptali se, jestli stále platí mé rozhodnutí darovat kostní dřeň.

27.12.2016 v 17:00 | Karma článku: 26.64 | Přečteno: 1701 |

Vilém Jurek

Ničeho se nebojme, zůstaňme u svých přijímačů

Evropou cloumá strach z uprchlíků, mediální tlampače chrlí katastrofické scénáře, věříme příběhům o panně a netvoru, pseudoprorokové vylézají z děr. Zdá se, že povrch světa se rozpadá, v jádru země se zase nic závratného neděje.

25.6.2015 v 18:30 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 491 |

Další články z rubriky Ostatní

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 645 | Diskuse

Libuse Palkova

Život není peříčko

Život není snadný pro nikoho z nás, ale když přijde nemoc, opravdu vážná nemoc, může se stát, že člověk, i ten nejstatečnější, na chvilinku ztratí odvahu

16.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 298 | Diskuse

Libuse Palkova

Kočka na střeše

O kočkách toho už bylo napsáno a řečeno tolik, že je těžké dodat cokoliv nového: Jsou milé, mazlivé, roztomilé, a když chtějí, tak to umí pořádně roztočit... A to platí jak o kočkách čtyřnohých, tak o těch dvounohých

15.8.2017 v 22:41 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 331 | Diskuse

Libuse Palkova

Láska nebo zvyk?

Lidé spolu žijí z nejrůznějších důvodů: z lásky, kvůli dětem, ze zvyku, ze strachu začít znova nebo co by tomu řekli ostatní, kdyby se rozvedli, z pohodlnosti něco měnit, kvůli majetku, často sami nevědí, co je drží pohromadě

15.8.2017 v 18:30 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 984

Většinou mám práce nad hlavu. Občas mám myšlenku, kterou chci zhmotnit. Asi týden z toho tvořím krátký či kratší text.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.