Už nám to začíná. Před časem jsem napsal poznámku, jak to všecko asi tak bude ve věci spanilé jízdy Romana Janouška. A ono ejhle ejhle, věci se dostaly – patrně – do toho správného soukolí a Boží mlýny jsou asi tak na sto honů vzdáleny; a než se těch mlýnů dopátráme, bude opět všechno jinak. I tak můžeme obejít pravdu boží.
„A bylo jaro. Všechno, všechno kvetlo, ale pravšechno – tráva po pás, rosa jako granáty – a ty včely tolik bzučely a ti cvrčci tolik cvrčeli, a tam dole u potoka slavík v křoví klokotal.“
Takže jak to dopadne s tím nebohým, všemi rukama tlučeným, všemi hubami pomlouvaným Romanem Janouškem? Řídil v opilosti; nevadí, to se přeci stává, občas si obyčejný člověk vypije. Člověk – ovšem dnes nastává změna; není člověk jako člověk. Ožeru se, s prominutím za to expresivum, a když mě, konkrétně třeba mě, chytnou a nadýchám, seberou mi při nejlepším na dva roky řidičák, plus obdržím tučnou pokutu. Standardně bych však šel k soudu ani nemrknu jedním okem.
Jenomže teď a tady nastává zásadní věc. Roman Janoušek snad ani nepil, on byl asi – patrně – naprosto střízliv. Bohužel srazil náhodou nějakou paní, která si možná něco nepamatuje a možná se vlastně nic, nedej Bože, nestalo. Skálopevně vše obhajuje advokát Romana Janouška, a říká to i právník, kterého zaplatil neboze přejeté paní, zaplatil Roman Janoušek; můžeme tedy o tom uvažovat, ale taky se můžeme dohadovat a spoustu neurčitě konstatovat.
Veškerá etika padá pod stůl a my se můžeme leda smát sami sobě, že to má zase někdo na háku; tohle není ani groteska, to je přímo burleska. Nikdo si nic nebude, pamatovat, pár „drobných“ zacinká v číchsi peněženkách, pár flašek chlastu zacinká na nějaké té diskotékotaškařici, které se zúčastní jako král večera omilostněná oběť tohoto spravedlivého establishmentu – Roman Janoušek.
Vím, že slova výsměchu nejsou programu dne zcela vhodná. Ale nedělá si někdo z nás náhodou srandu také, a sice na bázi hodně černého humoru? Opět nezbývá vyřknout již uvedené, byť drobně upravené: v pátek 23. 3. byl zahájen test české justice. Mělo se ukázat, zda ještě nějaká spravedlnost vůbec existuje. Odehraje-li se následující, výše uvedený scénář, budeme muset sdělit světu špatnou zprávu – spravedlnost je mrtvá a nemůžeme se divit, když obyčejný lid vyjde s cepy do ulic.
