Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moravská step Kamenný vrch a člověk

22. 03. 2012 20:05:00
S probouzejícím se jarem se začíná příroda zbarvovat nejen do zelena. Vlaštovkou bývají dříny se svými žlutými květy. V podrostu zahrad a světlých lesů se zabělají bledule a sněženky. V takovém Brně zase zfialoví několik kopců a strání.

V jarním aspektu se můžeme běžně setkat s fialovým přelivem u podléšek nebo fialek. Jenže tím nápadně fialovým je něco jiného. Největší výskyt v Brně, ba na celém světě, můžeme vidět v přírodní rezervaci a v evropsky významné lokalitě Kamenný vrch. Koniklec velkokvětý, tak se tomu chlupatému pokladu říká, na Kameňáku vytvoří takřka fialové koberce. My pak nad tím unikátem přírody žasneme a divíme se, co ta příroda všecko dokáže. Ale čemu za to vděčíme?

Nejen koniklec velkokvětý, ale i vzácnější koniklec luční, který se v jedné části rezervace také vyskytuje, případně další podobně ohrožené rostliny, ty všechny jsou vázáný na bezlesé, stepní oblasti. Stepi se obecně vyznačují travnatými porosty s minimálním zastoupením dřevin; jestliže se na stepích vyskytuje větší množství dřevin, lze hovořit o lesostepi.

V minulosti byl Kamenný vrch tvořen zemědělskými políčky a pastvinami. Právě pastva ovcí a koz udržovala lokalitu bezlesou a neustále „pokosenou“. Bohužel útlumem hospodaření došlo k postupnému úpadku území. Cenné plochy začaly zarůstat keři; koniklec měl namále. Navíc člověk aktivně území devastoval – v rezervaci si to mašíroval auty a v sebemenší prohlubni zakládal skládky odpadu. Za velmi neuvážený nápad, jemně řečeno, lze považovat výsadby jehličnatých dřevin v centrální a západní části rezervace. (Na území bylo dlouhá léta vojenské cvičiště. To však nemělo vážnější negativnější vliv.)

Nad takto zbídačeným územím, které bylo odsouzeno k zániku, jak hovoří dobové materiály, se však „bohové“ slitovali. Kamenný vrch byl v roce 1978 vyhlášen jako chráněné území. Počátkem osmdesátých let byla rezervace oplocena, pár let nato se začali o Kamenný vrch starat dobrovolníci. Záchrana území spočívala (a spočívá) v úklidu skládek a výřezů křovin, zejména invazních druhů – akát nebo borovice černá. Držely se také strážní hlídky v době květu konikleců tak, aby je nikdo netrhal nebo jinak poškozoval. Později se přidalo i sečení. Po/malými krůčky se začal život na Kamenném vrchu navracet k lepšímu. Dnes ochranu přírody v rezervaci zajišťuje občanské sdružení Rezekvítek. Z původního dobrovolnictví se zachovala tzv. Velká kameňáková brigáda, která každoročně vrcholí v červnu a při které dobrovolníci sklidí neuvěřitelné množství posečené trávy.

V současnosti přírodní rezervaci trápí několik faktorů, které ohrožují populaci koniklece. Rezervace stále odolává záplavě invazních druhů rostlin. Velkým problémem je produkce psích výkalů, které zbytečně obohacují půdu o živiny. Na pováženou je sešlap, který jak koniklecům i jiným vzácným druhům rostlin nesvědčí. V neposlední řadě je nutné zmínit umělé výsadby jehličnanů ze šedesátých let, které jsou neustálou hrozbou pro celou rezervaci. Ve stepních plochách opad z jehličí negativně mění půdních vlastností. Hustý zápoj jehličnatých stromů zapříčiňuje zástin světlomilných rostlin a změnu teplotních podmínek. Z borovic vzniká nálet, který vrůstá do ploch s výskytem konikleců.

Ochrana přírody se tyto negativní vlivy snaží řešit. Ovšem mnohdy vzniká nepochopení ze strany návštěvníků pramenící z neznalosti a vnímání Kamenného vrchu jako parku. Lidé si neuvědomují, že v přírodní rezervaci, že některé věci se dělat nemají a naopak některé se dělat musí. Co je horší – "zbytky" po psech, sešlap a odpady nebo kácení borovic, smrků a modřínů?

V okolí Kamenného vrchu, mimo chráněné území, je poměrně kvalitní zastoupení dřevinné vegetace, především lesních porostů. Kamenný vrch je však malý ostrůvek, který vyžaduje bezlesí. Proto je třeba v rezervaci vyřezávat dřeviny a dávat prostor tomu daleko cennějšímu. Lapidárně řečeno, borovic je všude kolem dosti, ale koniklec je jen na Kameňáku.

Každý od konikleců očekává, že musí „povinně“ vykvést, aby se jimi dalo kochat a zaplácávat jimi paměti fotoaparátů. Ovšem nad tím, že jednoho dne nevykvetou, se nikdo moc nezaobírá. Avšak netřeba katastrofických scénářů. Kamenný vrch je v dobrém stavu; pochopitelně, mohl by být v ještě lepším. Stačí se zamyslet a chovat se uctivě k přírodě a respektovat ochránce přírody, kteří to s rezervací myslí dobře. Vždyť je to vizitka toho, že ochrana přírody v tomto směru má smysl a že bez ní by Kamenný vrch plný konikleců dnes už nebyl.


Letecké snímky z roku 1953 a 2009 (zdroj: Cenia.cz). Na fotografiích s vyznačenou hranicí přírodní rezervace lze sledovat, jak dřevinná vegetace během téměř šedesáti let změnila charakter území.

Letecký snímek z roku 1953 (zdroj: Cenia.cz)

soucasnost-datum.jpeg

Autor: Vilém Jurek | čtvrtek 22.3.2012 20:05 | karma článku: 10.42 | přečteno: 1113x

Další články blogera

Vilém Jurek

Staň se dárcem kostní dřeně

V roce 2011 jsem se přihlásil do registru dárců kostní dřeně. Letos v červnu mi volali z transfuzního oddělení v Brně. Ptali se, jestli stále platí mé rozhodnutí darovat kostní dřeň.

27.12.2016 v 17:00 | Karma článku: 26.64 | Přečteno: 1701 |

Vilém Jurek

Ničeho se nebojme, zůstaňme u svých přijímačů

Evropou cloumá strach z uprchlíků, mediální tlampače chrlí katastrofické scénáře, věříme příběhům o panně a netvoru, pseudoprorokové vylézají z děr. Zdá se, že povrch světa se rozpadá, v jádru země se zase nic závratného neděje.

25.6.2015 v 18:30 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 491 |

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

David Evan

Jak si Lubomír Zaorálek povídal o budoucnosti a soběstačnosti českého zemědělství

Nový volební lídr za ČSSD Lubomír Zaorálek využil žní, aby si popovídal o budoucnosti českého zemědělství a naší soběstačnosti. Možná se dostal i na to, že část české úrody končí v zahraničí, konkrétně třeba v Německu...

7.8.2017 v 20:19 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 2273 | Diskuse

Jan Ferenc

Prší a přitom máme sucho. Proč?

Česká vláda má v rukou materiál pro boj se suchem. Uvažuje třeba o návratu řek do původních koryt nebo podpoře biozemědělství. „A pak bude víc pršet?“ zeptal by se ten, kdo o suchu ví jen málo. O množství srážek ale až tak nejde.

7.8.2017 v 12:02 | Karma článku: 42.62 | Přečteno: 6341 | Diskuse

Jan Tichý

Panelstory a rorýsi

Rorýs, pták, co furt lítá a velmi rychle a mouchy polyká za letu. Prý je to pták vzácný. V našem paneláku vzácný není a máme tu rorýsů poměrně početné hejno.

6.8.2017 v 18:53 | Karma článku: 16.11 | Přečteno: 379 | Diskuse

Karel Krejza

Když modrá přebarví zelenou. Být ekologický není volba, ale povinnost

Také si občas kladete otázku, proč se starat o životní prostředí? Nemusíte být Zeleným, abyste se choval zeleně, chce to jen zdravý rozum a uvědomit si, že když se ztratíte na přechodu pro chodce,

1.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 291 | Diskuse

Vladimír Zeman

Majstrštik pana ministra Brabce.

Zachránit na poslední chvíli naší republiku před totálním vyschnutím, to se jen tak někomu nepodaří, rozhodně ne žádné minulé vládě. Pan ministr přivolal déšť. Od premiéra se mu určitě dostane pochvaly.

28.7.2017 v 9:48 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 731 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 984

Většinou mám práce nad hlavu. Občas mám myšlenku, kterou chci zhmotnit. Asi týden z toho tvořím krátký či kratší text.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.